Chcete-li, napište mi do poznámky vaše datum narození, moc ráda vám vyberu kamínky na míru nebo napíšu osobní vzkaz! :) Vaše Míša

Nazývám je osobní krystaly...

Nazývám je osobními krystaly... 

Tento článek píšu čerstvě, dokud to mám vše v hlavě. Všechny ty emoce i informace, které mi k tomu chodí shůry. Chtěla bych vám totiž napsat něco málo ke kamenům, kterým říká "OSOBNÍ". 

Je to pár let, co jsem ještě s bývalým přítelem, který se taktéž věnoval meditacím a k tomu i masážím, vybírala v jednom zapadlém obchůdku  v Jihlavě kamínky a rochnila se v nich.

Byla jsem hodně rozdivočená, energii jsem vnímala všude a ve všem. Častokrát jsem ji také neuměla vůbec ukočírovat, tahala si do sebe to dobré i to špatné a byla jsem až příliš citlivá. To jsem i teď, jen už s tím umím lépe pracovat, a tak mi to nedává tolik na prdel. :) 

Pamatuju si ten pocit, když jsem se tam probírala všemi těmi miláčky a zkoumala jejich energie, držela je v náručí, přikládala na hrudník, zkoumala je špičkami prstů a vnímala každou jejich část.

Bylo krásné sledovat, jak úplně stejné druhy minerálů mají odlišné vnitřní vibrace, jak jsou podobní a přesto jiní - jako lidé. Jsme stejní, máme stejný základ - a přesto jsme každý originál, máme své dary, své schopnosti, své typické vyzařování.

Tehdy jsem poprvé pocítila tu vnitřní touhu, když jsem do rukou vzala větší andělský jaspis (polychrom), měl smetanové barvy v kombinaci s hnědou. Věděla jsem hned, že TO JE ON! Ten musím mít, ať už stojí cokoliv. Roztočila se mi energie kolem srdce, hrdlo se mi sevřelo tím návalem a vnitřně jsem myslela, že omdlím nadšením a návalem potřeby ho hned mít.

"Aby, prosím, mohl být jen můj...", honilo se mi hlavou a těšila jsem se, až si ho povezu domů. Vyšlo to.

DSC_4038_1

Byl silný, byl úplně jiný než všechny ostatní v tu chvíli. Cítila jsem v něm LÉČITELE. A to taková slova běžně v přirovnání s něčím nebo někým moc nepoužívám, nejsem takový "romantik" či předuchovnělý člověk, ale tady to bylo jasné. Opravdu jsem z kamene cítila mužské léčitelské energie a věděla jsem, že mi přišel do cesty, aby mi pomohl. I kdyby to měla být služba na pár hodin nebo několik let. Věděla jsem, že přišel za mnou a svou energií si mě zavolal.

Dodnes leží na mém psacím stole a je jedním z těch kamenů, na které nedám dopustit.

Po letech jsem si takových "OSOBNÍCH KRYSTALŮ" našla více a ke každému si pamatuju ten moment i jeho příběh, jak se to stalo. 

Tím jsem chtěla říct, že ne nadarmo se nám stává, že si nás ten náš kamínek zkrátka přitáhne, nikdy to není jen tak a vždy to má svůj vnitřní smysl, i když se nám to zdá zvláštní nebo si připadáme už jako blázni. :)

Je potřeba to vše samozřejmě brát s rozumem a nadhledem (i ohledem na naše možnosti), ale pokud to tak cítíte, tak si to nevyčítejte a zkuste si ten moment užít. Není to jen tak, že se vám nějaký ten kamenný drobek dostal do cesty. :)

Mezi jedny z mých posledních kousků patří tento nádherný surový akvamarín, který bych vám rada ukázala, protože to je jeden z těch, který mě chytil za srdce a už nepustil. Mám ho v koupelně - proč? Protože jsem cítila, že tam má být jeho místo a také se s ním mohu každý den kochat a mazlit (a to já ráda). :) 

 

 

Vaše Míša