Jak si vybrat ten správný kámen? I.

Zapomeňte prosím na to, jaké jste znamení zvěrokruhu, zapomeňte také na to v jakém jste ascendentu nebo kolik bylo hodin, když jste se narodili. Je to jedno, protože nejpodstatnější je…

"Ten správný minerál se nevybírá hlavou ale srdcem!"

Jak to poznám?

Velmi jednoduše. Zkrátka si mě ten kamínek přitáhne. A je jedno, jestli u něj budete fyzicky nebo ho zahlédnete někde na obrázku. Všimnete si ho někde na videu nebo uslyšíte dvě ženský na ulici, jak se o něm baví. (Dobře, přiznávám, ještě se mi nestalo, aby paní na autobusové zastávce řešily manganokalcit nebo rodochrozit. :D Ale víte, jak to myslím.)

On si vás opravdu najde a přitáhne.

Jak to s drahými kameny mám já?

Když vynechám to, že už jsem za ty roky tak trochu s nadsázkou „zhýčkaný“ kamínkofil a taky trochu sysel, který musí mít každý kámen (a nejméně 3x - kdyby náhodou) a nejvíc potřebuju ten, který je těžké sehnat… Tak to mám docela v pohodě. :)))

Vždy se řídím intuicí a vnitřním pocitem, ano, je to lepší, když díky meditacím na skládání duše víte, jak se na to podívat, jak se s tou svou dušičkou spojit a jak tu intuici začít poslouchat.  Ale i když to neumíte, tak se nebojte, že žádný vnitřní hlas nemáte. Naopak. Je tam pořád, jen se ho musíme naučit vnímat. To je ten pocit, který občas přijde, něco vám radí, ale vy radši poslechnete hlavu, protože to je „rozumný“ a pak se stejně stane to, co jste cítili jako první.

Za ty roky mám nasbíráno velké množství různých kousků a čím jich je víc, tím začínají být větší a větší. Ještě že mám tolerantního přítele, který jejich kouzlu podlehl také. (Musel dobrovolně.)

Jednou jsme jeli pro kameny a byl tam dvanáctikilový surový růženín – ano, za takovým se prostě otočíte, aniž byste stihli vědomě řídit své pohyby – no a co myslíte, kde skončil? V ateliéru. Chvíli jsem o něj zakopávala, než mi došlo, že bych ho měla umístit trochu víc ke kraji. Ale víte, kdo ho vzal a vložil do toho košíku? Ano, byl to David. Takže jsem byla vlastně z obliga. :)

Zkrátka k nám musel jít "chtě nechtě". :)

I TAKHLE SI K NÁM MINERÁLY HLEDAJÍ CESTU

Nejlepší je vzít kámen do dlaní, zavřít oči a procítit jeho energii. Ze začátku vám to bude trvat déle, ale čím víc to budete trénovat, tím líp vám to půjde. 

Vnímejte emoce, které u toho máte, vnímejte, jak na vás působí, jaké pocity ve vás vyvolává, jaké spouští emoce, jak vám při tom je a kde na těle jsou ty pocity nejsilnější.

V každém období můžeme potřebovat jiný druh minerálu. Takže zatímco teď miluju křišťály, zanedlouho se to otočí a mohou mě začít přitahovat mnohem více třeba takové labradority. Je to individuální a hlavně – v tu chvíli vás přitáhne to, co vaše duše i tělo podvědomě potřebuje. Pamatujte na to.

Zkrátka neexistuje přesný návod a přitom je tak jednoduché vybrat ten pravý kámen – řídit se intuicí a vnitřním pocitem. Nic víc, nic míň. To je to pravé, to prostě funguje. :)

Nebojte, on si vás sám přitáhne.

A poslední dobrá rada na závěr: Pokud se stane, že vás nějaký kámen okouzlí a vy budete cítit, že je tak jedinečný, že zkrátka sedí přímo k vám – berte ho! Protože když to neuděláte, budete ho pak v mít v mysli ještě spoustu dní a možná i let. Tak to mám já s jedním konkrétním jaspisem z Madagaskaru, na který jsem kdysi jako třináctiletá holka neměla peníze. Ale dodnes si pamatuju, kde ležel a jak vypadal… :)